Firmy rostou, okolní obce rostou, Tábor stagnuje

Aktuálně

Firmy rostou, okolní obce rostou, Tábor stagnuje

Inzertní časopis...: Recyklovaný výrobek z 3D struny slouží ve FN Motol na spinální jednotce jako komunikátor.

V říjnovém vydání Partnera Vám přinášíme rozhovor s ředitelem firmy EKO MB, Ondřejem Dvořákem.

Redakce: Ondřeji, vybrali jsme si na Vás na rozhovor jakožto úspěšného tábor-ského podnikatele a člo-věka, který se začal aktivně pohybovat v táborském fotbalu. Začneme u Vaší firmy. Co přesně firma EKO MB dělá?

Ondřej: Firma EKO MB a MH Odpady se zaměřuje na recyklaci plastů, papíru a druhotných surovin. Jednoduše řečeno využíváme odpady jako surovinu pro další použití. A zejména pak plasty, jejichž celo-světová spotřeba rapidně vzrostla.

Redakce: Kde se můžeme setkat s vašimi produkty?

Ondřej: To nejspíš ani nebudete vědět, že máte doma výrobek, na který byl použit plastový odpad. Hudbou budoucnosti jsou však dnes 3D tiskárny. Právě pro 3D tisk vyvíjíme recyklovanou strunu z plastového odpadu. Dokonalé využití plastů.

Redakce: Kolik máte zaměstnanců? Situace na trhu práce není lehká, je rekordně nízká nezaměstnanost. Nelimituje vás to v rozvoji?

Ondřej: Zaměstnáváme přes 30 zaměstnanců ve třech provozovnách – v Drhovicích, Sezimově Ústí a v Plané nad Lužnicí. Spolupracujeme hodně se zdravotně postiženými lidmi, kterých máme ve firmě celkem 17. S některými spolupracujeme už přes 10 let a i když to nějaké omezení má, jsem za ně velmi rád. Právě v souvislosti s plány na výrobu 3D struny budeme samozřejmě další lidi potřebovat, ať už pro manuální práci nebo i pro vývoj. Třeba mladé absolventy technických škol.

Redakce: Budete mít kde brát?

Ondřej: Věřím a hlavně doufám, že ano. Tábor je z hlediska polohy dobré místo pro život. Vlakem jste v Praze za 70 minut, kousek je i do Budějovic a okolních jihočeských měst.

Redakce: V nedávném průzkumu kvality života od společnosti Obce v datech ale Tábor hodně propadl. Skončil v jižních Čechách na nelichotivém předposledním místě.

Ondřej: Ano a je to velká škoda, že Tábor takto dopadl. Žiju tady celý život já i moje rodina. Mám Tábor rád a jen těžko přihlížím tomu, jak město stagnuje, nikam se neposouvá a nemá žádný směr. Mohli bychom na tom být mnohem lépe, protože tu žije spoustu šikovných, kreativních, a hlavně pracovitých lidí, kteří mají co nabídnout. Město toho ale pro ně moc nedělá.

Redakce: Tak něco se snad povedlo ne?

Ondřej: No, pokud budeme za úspěch považovat třeba sochu na Křižíkově náměstí nebo slavnou betonovou revitalizaci náměstí TGM před Zemědělkou, pak ano. To se opravdu povedlo. Teď vážně ale. Jsem si vědom toho, že v politice je třeba dělat kompromisy. Těmi je každé město, kde vládne koalice, svázané. Není to vláda jedné strany. Na druhou stranu, když už se něco podaří prosadit a domluvit se na tom, mělo by to pak běžet jak po drátkách. Viz. rekonstrukce bazénu. Na nutnosti bazén opravit byla shoda, zastupitelé to odhlasovali a pak co? Problémy s výběrovým řízením, které posunuly začátek stavby o několik měsíců, pak zase problémy, které se „najednou“ objevily při opravě a výsledek je takový, že si zaplaveme místo v říjnu až po novém roce, a to dost možná ani ne. A doplatíme na to zase jenom my, občané Tábora.  

Redakce: Tak proč nejdete do politiky?

Ondřej: Protože takovou ambici já nemám, protože vím, kde mám limity. Umím řídit firmu, vést tým lidí a dotahovat věci v podnikání do konce. Očekávám ale, že když někdo do politiky jde a chce řídit město, bude to umět a ví, jak na to. A já si právě dnes nejsem jistý, že současné vedení města to ví a má na to. Nemůžeme už od politiky jít pryč? (smích).

Redakce: Tak trochu můžeme. Ale chci se Vás teď zeptat na fotbal. Jste členem správní rady FC MAS Táborsko a pomáhal jste po konci Jiřího Smrže se záchranou fotbalu v Táboře…dá se to tak říct?

Ondřej: Záchrana je asi silné slovo. Prostě jsem nechtěl, aby se v Táboře přestal fotbal hrát. Fotbalový klub vznikl v Táboře v roce 1921. Má dlouholetou tradici, má své fanoušky. Prostě k Táboru fotbal tak nějak patří. Může si každý o panu Smržovi myslet, co chce. Faktem ale je, že držel táborský fotbal finančně a zejména svou energií nad vodou a nebýt jeho, asi se tu už nějaký rok žádná soutěž nehraje. Rozumím i tomu, že odešel otrávený z přístupu města, které fotbalu nefandilo.

Redakce: Každý by pro svůj sport chtěl co nejvíc.

Ondřej: Já to vím, taky si nemyslím, že by požadavky táborského fotbalového klubu byly úplně přes čáru. Pokud se má ale v Táboře hrát druhá liga, pokud máme nabízet lidem sportovní podívanou na odpovídajícím stadionu, v odpovídajících podmínkách, pokud máme udržet mládežnické a dětské týmy a vést děti ke sportu, pak se bez podpory města neobej-deme. Fotbal prostě je
a bude nejrozšířenější sport na světě. A lidi baví.

Redakce: Tím jste si jistý?

Ondřej: Jsem. Jsem hodně mile překvapen zájmem lidí, kteří chodí na naše zápasy. Nečekal jsem to, to myslím vážně. Museli jsme udělat několik změn, abychom diváky uspokojili a zajistili jim adekvátní sportovní zážitek. Každý zápas navyšujeme občerstvovací stánky, posilujeme lidi v servisu, aby se nedělaly fronty atd. Svou roli sehrál i fakt, že hrajeme na novém stadionu na Kvapilce. Míst k sezení by mohlo být víc, to je fakt.

Redakce: Firma, fotbal a co dál? Máte nějaký volný čas? Jak ho trávíte?

Ondřej: Moc volného času nemám. Ale když je, snažím se ho trávit se svou dcerou Emičkou, která nastoupila do školy a každý den je plná zážitků a dojmů ze školních lavic. Čas s ní mě baví, naplňuje a dává smysl.

V budoucnu bude možné z odpadu na 3D tisknout cokoliv (ilustrační foto: FACEBOOK)

V budoucnu bude možné z odpadu na 3D tisknout cokoliv (ilustrační foto: FACEBOOK).

 

Tiráž

Nejnovější vydání
282 / 12 / 2018

Datum tisku
29. 11. 2018

Termín distribuce
3. - 5. 12. 2018

Počet inzerátů
65 plošných, 
211  řádkových

Počet stran 12

Rezervace firemní inzerce
do lednového vydání
přijímáme do 21. 12. 2018

Řádkové inzeráty
do příštího vydání
podávejte do 21. 12. 2018

Lednové vydání vyjde
9. - 11. 1. 2019